Akce Monaco

Příběh má dramatickou zápletku: píše se rok 1948. V pohraničním pásmu mezi Bratislavou a rakouským Bergem zadrželi pohraničníci mladého muže. Je obviněn z pokusu o ilegální překročeni státní hranice. Při výslechu vyjde najevo, že jeho otec je správcem na francouzském konzulátě v Bratislavě. Namísto obvinění a dlouholetého vězení podepíše mladík spolu s otcem spolupráci se Státní bezpečností. Oba mají získávat informace a vybírat dokumenty z konzulárního trezoru. Tyto dokumenty (například žádosti o azyl) poslouží vzápětí jako důkazní materiál o “špionážní činnosti” francouzského konzulátu. Do Bratislavy je z Prahy vyslán filmový štáb. Ve skutečnosti je to však skupina estébáků, kteří s pomocí naverbovaných agentů (správce a jeho syna), vybírají z konzulárního trezoru diplomatickou poštu a dokumentují její obsah. Následkem této operace jsou zajištěni českoslovenští občané a pracovníci konzulátu: tajemník konzulátu Jiří Dlouhý, odbojáři a členové tajné organizace Obrana národa – Vladimír Velecký, Karel Koch a člen Státní rady československé v Londýně Viliam Radakovič. Po vysilujícím mučení pak popraví 8. listopadu 1951 Jiřího Dlouhého a Vladimíra Veleckého. Další obviněné stihne trest doživotního vězení. Francouzskému konzulovi Étienne Manac’hovi (1910-1992) a jeho náměstkovi Michelotovi se podaří na poslední chvíli opustit zemi a uniknout zatčení. Scénář čerpá z dostupných archivních materiálů, fotografií a historických pramenů.