Faust

Žádnému z mnoha desítek snímků, které se inspirovaly faustovskou legendou, kupodivu žádnému z těch, které už měly k dispozici mluvené slovo, se nepodařilo převést do filmu základní konflikt věčného boje dobra se zlem, světla s tmou, tak kongeniální formou, jakou se vyznačuje Murnauův Faust. Přední současná německá režisérka Helma Sandersová-Brahmsová napsala u příležitosti znovuuvedení filmu na festivalu v Berlíně v roce 2003:

„V Murnauově Faustovi dosáhlo ‚sedmé umění‘ jednoduchost a jasnost, ale také důstojnost a hloubku, které do svého nejniternějšího jádra uzavírají sakrálno a mystiku s velikostí Bachových oratorií. Z filmařů, které znám, dosáhl jenom Tarkovskij podobného účinku podobnými prostředky, jen on rozpoznal ve filmu tuto duchovní dimenzi a hlásil se k ní. Dnes je těžké nalézt v umění místa, kde lidé ranění slepotou, k nimž patřím, mohou rozevřít křídla tak doširoka. Určitě sem patří hudba Bacha, Beethovena, Schumanna, Brahmse a obrazy Grünewalda a Dürera, v jejichž rozpolcenosti a lesku se objevuje člověčenství v nesrovnatelné síle a důraznosti.“