Kam, pánové, kam jdete?

„Nechci vůbec tvrdit, že film Kam, pánové, kam jdete? je špatný nebo nezdařený. V hledišti, které vybuchovalo v smích při sebemenší zámince k veselí, a to dokonce i v místech, která tvůrci jako veselá určitě nemínili, jsem si jen kladla otázku, jaký je vlastně jeho smysl. To „hořké“ a kritické, vesměs ukryté v retrospektivních výjevech, odlišených od přítomnosti černobílým virážováním (autorem kamery byl zkušený Jan Čuřík), jako by obecenstvu unikalo. Snad proto, že vnímání dvou propojených časových rovin klade zvýšené nároky na soustředění, jehož není příliš schopen divák, přesvědčený, že přišel ‚na komedii s Heřmánkem‘.“ – Eva Hepnerová (Zaoralová), Svobodné slovo, 9. 9. 1988