Kopytem sem, kopytem tam | letní kino

„Katalyzátorem příběhu toho filmu je sice hrozba AIDS, má to však působit ve smyslu širším, jako jakýkoli druh ohrožení, jako jakákoli krize v našem životě. Jde o to, jak se v takovém okamžiku ohrožení zachováme. Někdo říká, že jsem moralistka. Ale já opravdu nevím, co nesouvisí s mravností. Každé jednání je koneckonců mravné, nebo nemravné. Uvědomila jsem si, že každé ohrožení vychází z nás samotných, paradoxně vlastně z našich tužeb. Po čem toužíme? Po uspokojení, po tom žít svůj život plně, mít se dobře. Je ovšem rozdíl, v čem to kdo vidí. Nejsou přece jen rozkoše smyslové. Bohužel, člověk nevyužívá všech možností. Obvykle sahá jen po požitcích, jež lze snadno dosáhnout: rozkoš jíst, pít, milovat se – a mnohdy si ani neuvědomujeme, jaká je to rozkoš skutečně vidět, cítit, myslet. A co teprve rozkoš nezávislosti, prostoru a svobody! A o tom ten film je, abychom sahali po hlubších požitcích a vyšších principech, když nechceme dojít do slepé uličky.“ Věra Chytilová (1989)